Za zavřenými dveřmi se dějou věci...

...a to pekelně příšerné. Knih s tématikou domácího násilí je na trhu už nespočet. Ale tento příběh si nezadá s žádným jiným. Proč mě příběh Grace a jejího věznitele Jacka od anglické autorky B.A. Paris tak zaujal? To je otázka, na kterou výjimečně neznám jednoznačnou odpověď.

Bylo to snad působivým členěním knihy na minulost a přítomnost, kdy čtenář mohl sledovat dokonalé sbíhání dvou dějových linek v jednu hlavní (a přitom stále nevědět, jak to vlastně dopadne), nebo zvrácenou myslí právníka, jehož genialita byla nástrojem psychického teroru? Či za to mohla Millie s Downovým syndromem, která se ukázala chytřejší, než se na první pohled mohlo zdát? Těžko říct, možná kombinace všeho.

Čekala jsem klasické drámo, které se bude točit kolem týrání manželky (zní to celkem blbě, ale vážně to nemám v plánu nějak zlehčovat), ale to, jak autorka zamávala nakonec se mnou samotnou... To si zaslouží obdiv.

Příběh vás vtáhne do prostředí jedné zvrácené londýnské domácnosti pod velením právníka, který nemá ve zvyku prohrávat, myslí pár kroků dopředu a vyžívá se ve strachu druhých. To se stane osudným Grace žijící v domnění, že jí není přáno potkat osudového partnera, jelikož je zavázána starat se do konce života o svou sestru Millie s Downovým syndromem. Jenže jedna návštěva Regent's Parku stačila k tomu, aby se život Grace otočil úplně naruby.

Jack se zpočátku jevil jako pozorný gentleman, kterému nedělalo problém požádat o tanec rozdováděnou Millie před zraky všech přítomných a následně si omotat kolem prstu i její starší sestru opatrovnici. Grace měla konečně pocit, že se její život neubírá cestou do stereotypně se opakujícího koloběhu péče o Millie. No, vlastně měla tak trochu pravdu. Bohužel.

Po nějakém čase Grace poznává pravou tvář svého manžela. Dny tráví zavřená ve svém pokoji, neschopná dělat cokoli bez Jackova svolení. A přitom na veřejnosti se pár jeví téměř dokonale. Nikdo nevěnuje pozornost poněkud škrobené a opatrné řeči Grace, všichni jsou uneseni z jejího pozorného a úspěšného manžela, který si svou ženu chová v bavlnce. A Grace se neopováží nic říct. Protože je tu Millie. A hlavní předmět Jackova zájmu je právě ona. Každým dnem jsou sestry blíž a blíž hrůzostrašnému finále, jež je do puntíku naplánované. Na Millie totiž čeká vlastní pokojíček. Ale ne žlutě vymalovaný, takový, jaký si vysnila... Někdo se těší na její strach.

Upřímně se mi v určitých pasážích dělalo až nevolno z Jackova přemýšlení. A nebyla jsem si ani za mák jistá, jak příběh dopadne. Nejhorší je ovšem vědomí, že něco takového by se skutečně mohlo stát. Možná ne v tak absurdní formě, ale kdoví?

Máte kolem sebe zdánlivě dokonalé páry? A jakpak vy víte, že jsou tak dokonalí, jako se jeví ve společnosti? Nikdy přesně nevíte, co se může dít za zavřenými dveřmi...