Melancholicka | Melancholička píše. O všem a o ničem

Tož, už se mi to krátí, za chvíli započnu kariéru vysokoškolačky a tak se snažím poslední volné chvíle využít na maximum. Jinými slovy to znamená, že buď mě najdete s nosem zabořeným v knížce anebo v kuchyni. Častěji v kuchyni, jak bílím ledničku. Občas se stane, že se rozhodnu rozvíjet své kuchařské dovednosti, což mělo v posledních dnech za následek vzniknutí božího banánového koláče, jehož kuchtění bylo tak trochu (zase) jako sázka do loterie. Nevěřím receptům z internetu. A už vůbec nevěřím sobě, když se rozhodnu nějaký ten recept upravit (v praxi to znamená: "máslo stojí tolik, že si za to radši koupím knížku, tak tam hodím třeba kokosovej olej, ne, že by byl levnější, ale aspoň ho máme doma dost"). Tenhle se ale výjimečně povedl a konečný výtvor je i dobrý, dokonce bych řekla, že výborný. Tedy za předpokladu, že milujete banány, tvaroh a vločky jako já. Sním denně tolik vloček, že je to až kontraproduktivní a nezdravé, ale čert to vem. Ještě, než vám povím recept, bych ráda zmínila, že fotky, které zde vidíte, sice nevypadají úplně profesionálně, ale vznikaly prakticky celé dopoledne. Proč?