Tak si občas říkám, čím jsem si to zasloužila, že všechny chuťovky se během roku střádají pro mě na týden, kdy všichni odjedou na dovolenou a já zůstanu s naší kočičí smečkou doma sama. Pokud zrovna jíte, jíst přestaňte anebo nečtěte dál.
Tři dny jsem registrovala divný smrad ve špajzu. Nedá se tomu říct zápach. To byl prostě smrad. První den jen sotva znatelný. Myslela jsem, že pravděpodobně některé brambory odcházejí do věčných lovišť, ale vzhledem k tomu, že jsem od pěti ráno do sedmi večer mimo byt, neměla jsem náladu hledat "mrtvé" brambory. Šmahela, který jako temný stín obcházel dveře špajzu jsem taky moc nevnímala. Ostatně strká nos všude a hrabe se ve všem. Zavřela jsem dveře, aby ho nenapadlo hledat plesnivějící brambory za mě.