cherrybumbum: jj, zvířata vždycky dají neskutečně najevo, že něco provedla. Příkladem můžou být naši dva psi - jokšíři. Nedávno jsem opět přišla domů, odemkla byt, hošani se proti mě rozeběhli, aby mě uvítali. Ocásky svištěly vzduchem, a kdyby ta zvířata mohla mluvit, asi by se ozývalo něco jako: "Jo, jo, hurá! Už je doma!" Pak jsem za nimi v koupelně zahlédla převrhnutý koš na špinavé prádlo (což dodneška nikdo nepochopil, jak se jim to povedlo, protože byl tehdy dost plný a tím pádem i těžký) a oblečení roztahané všude po bytě.
Tak jsem se přísným hlasem zeptala: "No, co to má být, pánové?", a hele - najednou se jeden z nich otočil, a rychle se běžel schovat pod postel. Kdyby se takhle usvědčil každý pachatel.

A podobnou story se smradem neznámého původu máme doma taky, ale tam tenkrát hrála hlavní role lednice a rozkrojený citrón, který někdo chytře schoval do dvířek do toho stojánku na vajíčka, a asi na 14 dní ho tam zapomněl. (Ano, byla jsem to já)