melancholicka: Je to hlavně o tom, umět si to přiznat a hlavně si uvědomit, co vlastně chci a nechci . Já jsem se neustále snažila nutit do té role “vlastně mě to svým způsobem naplňuje”, ale nebyla to pravda a hluboko uvnitř sebe jsem to věděla už od prvního dne. A přesně tak - život není jen o VŠ, pokud mám jednou dělat to, co jsem si vysnila, cestu si k tomu přeci dokážu najít vždycky . A pokud ne, tak to má být taky a osud má se mnou třeba jiné plány. Už se kvůli tomu nijak nestresuju.